X-Men: Destiny – Recenze

Recenze akční hry podle komiksové předlohy.

1. 11. 2011   Martin Pilous  

X-Men! Kdo by je neznal? Každý komiksový fanda má své místo v duši, kde jsou i X-Men. Bohužel již delší dobu se neobjevil titul, kde by byl jejich potenciál nějak více využit. Oproti například Spidermanovi je tu také podstatně menší základna fanoušků a není tedy divu, že na svou další herní adaptaci museli naši milí mutanti čekat poměrně dlouhou dobu. Tento titul měl být v tomto univerzu revolučním a já jsem se rozhodl zjistit čím.

Osud je ti nakloněn

X-Men: Destiny jak nese tento titul svůj celý název je na první pohled opravdu velká hra, ale pozor jen na ten první. Stačí druhý pohled a hned víte, že je zde něco v nepořádku, jako kdyby Cyclops ztrácel svůj laserový zrak, Magneto domagnetoval a Wolverine použil adamantiový pilník na své drápy. Hra se totiž tváří jako mix akce a RPG, jelikož máte na výběr v určitých rozhodnutích. Základem je vybrat si stranu, ke které se přidáte. Buďto budete dělat pro ty hodné – X-Meny a nebo nečekaně pro ty zlé – Bratrstvo. Bratrstvo vede samotný Magneto a Cyclops X-Meny.

Za pomoci efektní scény v samotném začátku hry si vyberete jednu ze tří hlavních schopností, která vás pak bude provázet celou hru a od ní samotné se pak budou odvíjet vaše možnosti a hlavně styl útoků. Kromě ale hlavní schopnosti volíte i samotného hrdinu. Nečekejte ale žádný editor ve stylu The Elder Scrolls, pouze si zvolíte jeden z předpřipravených charakterů, a ty jsou tu pouze tři.

Prvním hrdinou je Adrian Luca, ten je hnán pomstou a záští vůči mutantům, neboť díky nim přišel o otce a nyní bude mít velkou šanci tuto událost řádně připomenout svým odpůrcům. Další je zde Grant Alexander, ten si žije svůj běžný vysokoškolský život a vše ostatní je mu putna, hlavně když to tak nějak funguje. Posledním hrdinou nebo spíše hrdinkou, je Aimi Yoshida. Té hrozilo uvěznění v mutantském táboře, a tak emigrovala z rodného Japonska do USA. To by tedy bylo k hlavním protagonistům.

Určitě si ale skalní fanoušci všimli, že ani jeden z hlavních hrdinů se v sérii X-Men nikdy neobjevil. Tyto postavy byly stvořeny výhradně pro účely X-Men: Destiny a s největší pravděpodobností už se s nimi ani nikdy příště nesetkáme. Kromě těchto se také objeví celá řada známých, kteří vám ztíží nebo naopak zpříjemní postup hrou. Mezi nimi jsou například – Coloss, Magneto, Gambit, Iceman, Emma Frost, Mystique, Wolverine, Toad a Nightcrawler.

Je libo trochu X-Genů?

Na samotném začátku jsem zmínil, že hra se zprvu snaží i o jakýsi RPG systém, nicméně ve finále tu nic takového nenajdete. Sice máte možnost sběru X-Genů, ty vám však umožní pouze malé zlepšování schopností a tudíž nic zázračného. Také vám umožní získat něco málo z protivníkových možností. Vaše schopnost je vybrána v začátku a máte na výběr opět ze tří variant. Tou první je Density Control, kdy je mutant schopen se lépe bránit díky svému ochrannému štítu. Pak je tady Energy Projection, čímž můžete do svých nepřátel bušit podivné energetické blesky a nebo Shadow Matter, který je pouze projevem hrubých bleskových útoků.

Podobně jako ve hře inFamous máte možnost si volit jednotlivé atributy, a to buďto ty za stranu Bratrstva a nebo X-Menů. Je to jistě zajímavé, ale nijak zvlášť to vaši postavu neovlivní a nakonec si i řeknete, že to bylo celé úplně zbytečné. Ona samotná hra ničím zvlášť neoplývá. Boj je stále stejný a nepřátelé se chovají jako naprostí idioti, což lze říci snad o jakékoliv pasáži hry, protože ani změna prostředí nepomáhá ke zlepšení.

Hře by pomohl silnější příběh a hlavně větší originality, neboť vás nečeká nic jiného než zběsilé úprky z jednoho bodu ke druhému, bez většího účelu a následně jste postaveni před hordy nějakých cápků, kteří jsou připraveni vám dát po tlamě, a to i za cenu toho že to skončí opačně, což také skončí. Jenže ani boje příliš nezabaví, protože samotné útoky jsou stále stejné, a tak jen připitoměle mlátíte do tlačítek dualshocku a kroutíte hlavou nad ubohostí celé scény. K tomu si přičtěte již zmíněné labilní protivníky a stává se z toho sice „velká“ rubačka, ale nic míň a hlavně nic víc.

X-Men navždy!

Zpracování je v dnešní době poněkud k smíchu. O to více, když máte za sebou titul jakým je Uncharted 3, ale samozřejmě to je až moc velké přirovnání. I tak je ale zpracování dosti mizerné a žalostné. Grafická stránka by byla ucházející už před několika lety a samotná fyzika jednotlivých modelů a pohyby postav působí děsně zastarale. Velká škoda je navíc fakt, že autoři se nesnažili více herní prostředí hráčům otevřít, takhle se sice střídají lokace, ale jsou striktně koridorovité a nedá se z nich nikam uhnout.

Hra je určena pouze těm, co X-Meny vyloženě milují a nedají na ně dopustit. Celkově totiž nepřináší nic moc zajímavého. Podobně jako například titul Wolverine totiž vsází na to, že jsou hráči zvyklí na koridorovité akce a nečekají nic jiného než nějaký ten boj s intrem na začátku a outrem na samém konci. Jistý potenciál je v titulu ukryt, avšak dal by se využít mnohem lépe, tak snad někdy příště.